O mně

Jmenuji se Petra Novotná a původním povoláním jsem lékařka. Medicínu jsem dostudovala v roce 2006 a už během studií jsem jí „žrala“. Obdivovala jsem tu logickou dámu, věřila jí bezmezně a viděla v ní jednu jedinou možnou cestu, jak „se vyléčit“. Cokoliv alternativního mi v té době přišlo absolutně nepřípustné! O obrovské moudrosti těla, jeho propojenosti s myslí a duší a až neuvěřitelné schopnosti „samouzdravení“ jsem v té době ještě mnoho netušila… V roce 2012 jsem úspěšně atestovala v oboru Otorhinolaryngologie (ORL – ušní, nosní, krční) a předpokládala, že dalším logickým krokem bude založení rodiny a později návrat k práci v nemocnici… Spletla jsem se…

V roce 2013 začala nová kapitola mého života. Já byla v radostném očekávání vytouženého dítěte a těhotenství si moc užívala. Nadšeně jsem se s mým partnerem těšila na to, co přijde. Myslela jsem si, že na porod a to co bude následovat, jsem dokonale připravena. Děti jsem chtěla dlouho a přečetla jsem, co jen šlo a absolvovala mnoho kurzů a přednášek. Porod byl komplikovaný a já přišla o velmi mnoho krve a byla v péči lékařů. Zůstaly po něm hluboké rány na těle i na duši. A já se setkala se svou smrtelností… Vnímala jsem radost, že žiju a zároveň obrovskou fyzickou i psychickou bolest… Byla jsem rozbitá a zlomená… Právě čerstvá máma, které se narodil první syn… To nebyl start, jaký jsem si představovala. Vše, co jsem do té doby znala, se otřáslo v základech. Mnohé, čemu jsem věřila, se zbořilo a rozpadlo doslova na prach.

Nastala nepříjemná mezifáze chaosu a hledání… Tak nutná k znovunalezení ztracené rovnováhy… Dogmata přijatá výchovou a tolik prosazovaná jedna jediná pravda mnohaletými studiemi medicíny, denně narážela na krutou realitu mateřství. Téměř při každé situaci jsem byla konfrontována, že to co jsem znala, četla ve skriptech, nebo slyšela od svých autorit, bylo najednou trochu jinak. A já tu jednu jedinou správnou cestu nebyla schopna najít… Měla jsem pocit, že jsem se narodila já sama, nová, jiná, cizí… Nerozuměla jsem tomu. Hledala jsem z toho cestu ven. Pátrala jsem po pomoci všude, hlavně venku… Ale tam, kam jsem měla pohlédnout nejdřív, to jsem v té době nedokázala. Podívat se do nitra, sama sobě do očí, postavit se čelem svým nejskrytějším obavám a démonům, na to jsem ještě nějakou chvíli odvahu neměla.

Čas ubíhal, syn rostl a já stále více začínala vnímat, že se potřebuju začít dívat opačným směrem, dovnitř… Zpočátku to bolelo a nelíbilo se mi, co vidím… Ale bylo čím dál jasnější, že odpovědi, které tak zoufale hledám, jsou právě tam… Přes bolest a slzy jsem pomaličku začala vidět a mít ráda tu nejdůležitější bytost na celém světě… SAMU SEBE… Začala si vážit té ženy, partnerky a matky, kterou jsem se postupně vědomě stávala. Trvalo to několik let, než se rány po prvním porodu na těle i na duši zahojily. A já přestala vnímat strach a dovolila další dušičce přijít do naší rodiny. Druhý porod byl zcela jiný, rychlý, nádherný, vědomý, posilující a taktéž velmi transformující. Nevěřícně jsem držela v náručí svého více než čtyřkilového druhorozeného syna a cítila svou SÍLU…
Jako MATKA i ŽENA…

Najít cestu k sobě mi pomohlo setkání s mnoha výjimečnými lidmi, zvláště ženami. Ze všech technik bych vyzvedla Kineziologii One brain, Three in one Concepts. Pomohla mi zpracovat první traumatický porod a změnila i mé vnímání nutnosti najít tu „jedinou správnou cestu“. A umožnila uvidět to, že možných cest je víc. Přinesla mi do života úlevu, techniky, jak pracovat se stresem, pochopení sebe sama a vnímání VOLBY. To, že jí v každém okamžiku mám VE SVÝCH RUKOU. A přinesla možnost odhodit statut oběti a blížit se víc a víc tomu, být vědomou tvůrkyní svého života. Prošla jsem kineziologickým výcvikem a stala se facilitátorkou této metody. S metodou téměř každodenně pracuji jak sama se sebou, dětmi, mými blízkými či s mými klienty. A vnímám drobné i velké zázraky, které se díky ní mohou dít.

Mou obrovskou podporou a neuvěřitelnými učiteli jsou také tři muži mého života. Můj úžasný partner, se kterým kráčíme spolu na cestě k vědomému bytí a svobodě. A snažíme se být průvodci našim dvěma synům. Naše cesty se protnuly v době, kdy on byl ještě student na Stavební fakultě a já už na maximální výkon pracující lékařka v nemocnici. Tou dobou ještě neschopná slyšet svůj vnitřní hlas. Chvíli trvalo, než jsme sladili krok. A s narozením prvního syna nám byla najednou nadělena lekce balancování na ostří nože… Přes mateřství jsem se dostala poprvé do kontaktu se svým ženstvím a začala pouštět mužský pól výkonu. A můj muž prošel, díky své odvaze, výcvikem Mužská síla a dostal nástroj prát se sám se svými vlastními strachy. A naše polarity jsou nyní již blíže tam, kde to je nám oběma příjemné a pohodlné… Je to silný muž, o kterého se OPRAVDU MOHU OPŘÍT…

Můj starší syn, kterému vděčím za to, že otřásl mým světem. A má cesta začala vést zcela mimo původní plán. Díky němu jsem dostala příležitost vyrovnat se se svými stíny a rodovou zátěží. Pomohl vyléčit vztahy v mé rodině, blízké i vzdálenější. Díky němu jsem se naučila novou naplňující roli mámy. A také v sobě našla SÍLU, o které jsem neměla ani tušení… Stále je takovým pastýřem naší rodiny. Vede nás životem dál a znovu a znovu se dostáváme do nových životních i rodičovských situací, které se společně učíme řešit. Má obrovské milující a laskavé srdce a přeje si, aby se jeho blízcí cítili dobře. Je báječným starším bratrem a jeho touha po harmonických vztazích je tak blízká mé duši…

A mladší syn, který mě neustále učí o SVOBODĚ a AKCI a že je krásné užívat si své tělo a všechny jeho smysly na plný výkon. A jak je esenciálně důležité se tulit a mazlit, často a silně. A také o tom, jak být celou bytostí TADY A TEĎ… Denně se dozvídám nové o odvaze a urputnosti jít si za svým. A to bez ohledu na počet překážek, které člověk před sebou má. Ve svých 4 letech je schopen na přechodu rukou zastavit řidiče jedoucího auta, který ho pustí. Zkoumá hranice celým tělem, OPAKOVANĚ a NEUSTÁLE. Potřebuje je silně cítit a zažívá velkou radost a dobrodružství, když je překračuje. Žije naplno. Poté, co přeletí přes řídítka kola, zastavíme proudy krve z nosu a zhodnotíme, že na šití to není, mi řekne, že udělal chybu, nedával pozor, najel na díru a příště si dá pozor. A nasedne na kolo a jede dál….

Svou minulost nezměníme, ale můžeme změnit to, jak ji vnímáme… Získáme tím jiný pohled na to, co jsme zažili. S láskou, soucitem a pochopením.
A tyto minulé situace nás již nemusí ovládat TADY a TEĎ.
Naše současná VOLBA může ovlivnit naši BUDOUCNOST, aby byla taková, jakou si jí přejeme…
Můžeme změnit své chování nyní a tím své příští dny. Svou VOLBOU se můžeme dostat ke své SÍLE. Zvu vás k této cestě…

MUDr. Petra Novotná

Můj příběh